Traktůrek "Špulka"
gumičkou poháněný traktůrek ze špulky od nití
Pokud jste vyrůstali, řekněme, ne úplně na konci 20. století, měli jste doma šicí stroj a šikovného tatínka (dědu, strejdu), tak byste to měli znát: gumičkou poháněný "traktůrek" (někdo tomu říkal "tank") z dřevěné špulky od nití. Mimochodem, jeden takový traktůrek je krátce vidět i ve filmu Obecná škola. Pojďme si ho nyní připomenout:
Traktůrek ze špulky od nití |
Dostala se mi totiž do ruky právě ta správná stará dřevěná špulka. Akorát byla ještě plně navinutá. Nit už byla pochopitelně vlivem stáří na šití nepoužitelná a tak ji bylo potřeba odstranit. Nit jsem pochopitelně neodvíjel, ale nařezal ji odlamovacím nožíkem a "loupal" po vrstvách. I tak to byla asi nejpracnější část výroby traktůrku. Jakmile mi zbyla prázdná špulka, odstanil jsem nalepenou etiketu na jedné straně. Tam, kde bude třecí brzda. Kulatým jehlovým pilníčkem jsem dále vyčistil a ohladil vnitřní otvor špulky, aby se gumička nezachytávala za otřepy.
Dřevěná špulka s nití |
Dřevěná špulka odmotaná |
Kromě prázdné špulky potřebujeme ještě: gumičku, kousek špejle, malý hřebíček (vrut) a hlavně malou kulatou svíčku na výrobu třecí brzdy. Já místo hřebíčku (vrutu) použil (poměděný) ocelový drát pr. 2,5 mm a vyrobil z něj jakousi hrazdičku, o níž bude řeč dále. Gumička a třecí brzda jsou opravdu klíčové součástky a jen na nich záleží, jak bude traktůrek jezdit.
Komponenty na výrobu traktůrku |
Gumička musí být opravdu gumová. Určitě nepoužívejte ty současné pestrobarevné plastové sračky, co po chvilce začnou lepit, pak ztvrdnou a nakonec se rozpadnou. Dříve se používala tmavočervená gumička z dámských dřevěných či plechových natáčků. Sehnal jsem něco podobného. Asi to není úplně ono, ale funguje to. Gumičku protáhneme špulkou a na jedné straně ji zaklesneme například za zatlučený hřebíček, či zašroubovaný vrut. POZOR! Ty dřevěné špulky jsou již po letech hodně seschlé a křehké! Proto je vhodné dírku pro hřebíček předvrtat, jinak by se mohla špulka roztrhnout. Pokud použijete vrut, je předvrtání samozřejmost. Já si zde dovolil malé vylepšení. Ze svářecího drátu pr. 2,5 mm jsem naohýbal jakousi hrazdičku a tu pak zaklesnul do předvrtaných otvorů v čele špulky. Hloubka předvrtaných otvorů je asi 5 mm. Hrazdička je tam opravdu jen nasazena a drží samosvorně díky gumičce. Důvodem k jejímu použití je prodloužení pracovní části gumičky a tím zvýšení dojezdu, což se v praxi potvrdilo.
Detail hrazdičky |
Na druhé straně špulky je gumička protažena třecí brzdou a do koncového očka je prostrčena opěrka z obyčejné kuchyňské špejle pr. 3 mm. Na mém prototypu byla původně špejle dlouhá cca 13 cm, ale ukázalo se, že to chce delší. Špejle měla tendenci se zvedat. Nyní mám 17 cm a je to OK. Sneslo by to i 20 cm. Delší už by asi byla zbytečná zátěž. Opěrka slouží zároveň jako "natáčedlo" gumičky.
Detail třecí brzdy |
Třecí brzda je opět klíčový díl traktůrku. Má za úkol zpomalit a "zrovnoměrnit" rozmotávání natočené gumičky a tím i jízdu traktůrku. Historicky se brzda vždy vyráběla z malé kulaté svíčky, neboť právě parafin se ukázal jako vhodný brzdící materiál. Ze svíčky stačilo ostrým a nejlépe předehřátým nožem odříznout váleček o výšce cca 10 mm. Průměr svíčky by měl být cca 15-20 mm. Uprostřed se špičatým nožem vystružil otvor odpovídající průměru otvoru ve špulce. Z jedné strany jsem do brzdy udělal žlábek napříč celým průměrem tak, aby do žlábku tak akorát zapadla špejle. Doporučuji udělat si dva žlábky do kříže. Pokud se jeden vymačká, přesadíte špejli do druhého.
Komponenty na výrobu třecí brzdy z čajové svíčky (+ horkovzdušná pistole, nebo fén) |
Já neměl vhodnou svíčku a tak jsem brzdu vyrobil z klasické "čajové" svíčky, kterou jsem nejprve vyjmul z plechového kalíšku. Vnitřní otvor jsem udělal předehřátými děrovacími kleštěmi. Vlastní brzdu jsem pak "vyřízl" pomocí předehřáté hadicové spony o vnitřním průměru 20 mm. Kromě spony a kleští jsem lehounce předehřál i samotnou svíčku. Vše pomocí horkovzdušné pistole, ale měl by stačit i fén. Stačí fakt málo. Nakonec jsou do předehřáté brzdy udělal žlábek tak, že jsem do ni vtlačil dřík malého šroubováku. Bacha! Takto vyrobenou brzdu je nutné nechat nejprve úplně zchladnout! Brzda je spotřební díl a je vhodné si jich rovnou vyrobit více.
Po finální montáži následovaly první jízdy. Nebyly nic moc, ale to je pochopitelné. Traktůrek totiž potřebuje zaběhnout. Zejména třecí brzda potřebuje záběh. Třecí plocha brzdy se musí ohladit do roviny a také se musí patřičně navoskovat čelo špulky. Taktéž samotná gumička potřebuje několik cyklů, než se usadí. Zkrátka nesmíte být zklamání z prvních jízd/nejízd. S každým dalším natočením gumičky to bude lepší a lepší. Gumička si nechá postupně natočit stále více otoček a dojezd traktůrku se zvětšuje. Nejste-li s jízdou spokojeni a brzda se zdá být v pořádku, musíte zkoušet jiné gumičky. Můžete dokonce zkusit i více gumiček najednou. Ale pozor! Příliš silný tah gumového svazku může roztrhnout brzdu! Řešením by pak bylo její opásání, ale to už se ztrácí ta krása jednoduchosti.
Nakonec jsem traktůrek vybavil i "pneumatikami", což jsou jen navlečené O-kroužky (šíře cca 10 mm) ustřihnuté z píchlé cykloduše. Jede to s nima lépe, protože pneumatika zahladí případné nepravidelnosti na obvodu špulky. Druhý traktůrek na fotkách (není můj) má zase vypilované "drapáky" a hodí se spíše do terénu. Vyšplhá na různé překážky. Á propos, jako opěrka slouží plastová tyčka od lízátka.
Traktůrci ze špulky od nití |
Traktůrci ze špulky od nití |
Správně postavený, seřízený a zaběhnutý traktůrek by měl na jedno natočení gumového "svazku" ujet i několik metrů a to pěkně pomalu a stejnoměrně. Mě zatím jezdí asi 2 metry, ale budu ho ještě vylepšovat. Zkusím gumičku lehce máznout silikonovým olejem. Taky tu první brzdu jsem docela odfláknul a už mám nachystanou novou. Stejně ta první už bude skoro spotřebovaná :-) Rychlost se u mého kusu zpočátku pohybuje okolo 1 cm/sec a postupně se pochopitelně snižuje. Po skončení jízd doporučuji gumičku zase odmotat do výchozího stavu.
Je to sice ptákovina, ale hezký návrat do dětství, kdy jsme ještě nečuměli do patlafounů, inteligenci jsme měli vlastní přirozenoui a bavilo nás zjišťovat, jak věci vlastně fungují. Škoda, že dnešní mladí to mají povětšinou jinak...
Dnes bude asi největší problém sehnat tu starou dřevěnou špulku. Pokud už ji v domácích zásobách nemáte, nezbude, než si její ekvivalent (nechat) vysoustružit z vhodné dřevěné kulatiny. A pozor, ty špulky se dělaly ve dvou velikostech. Na traktůrek je vhodná jen ta větší (délka cca 55 mm, průměr bočnic cca 40 mm, vnitřní průměr cca 8 mm). Ta menší vhodná není, protože pracovní délka gumičky by byla příliš malá a traktůrek by tak jezdil jen kousek.
Porovnání velké a malé špulky |
Porovnání velké a malé špulky |
Updates
Update1: Tak po 2 dnech intenzivního ježdění jsem v honbě za co největšími výkony přetočil první gumičku. Před nasazením nové jsem ji trochu namastil silikonovým olejem Silkal ve spreji. A je to podstatně lepší. Zatím dojezd 473 cm! Mám nachystanou i další gumičku, kterou jsem pro změnu posypal klouzkem a zapracoval ho promnutím mezi prsty. Ale nasadím ji až prdne ta současná, namazaná. Ta první gumička byla ryze "přírodní" bez úprav. Všechny 3 gumičky jsou z jednoho sáčku a jsou tedy stejné.
Gumičky zleva: bez úprav, namazaná Silkalem, posypaná klouzkem |
Update2: Bacha na to, že po delší odstávce (stačí den) se třecí brzda může "přilepit" k čelu špulky a je třeba ji "ukroutit". A je úplně jedno, jak moc je již čelo cívky navoskované. Zpočátku docela drží, takže ji nezkoušejte trhat pomocí natáčecí špejle, páč byste ji mohli zlomit :-)
Update3: Od dalšího pamětníka jsem dostal další tip. A sice převrtat vnitřní otvor špulky na větší průměr, aby uzlíky na gumičce nedrhly o vnitřní stěny. Zároveň jsem dostal zbytky kvalitních leteckomodelářských gum, čili se asi ještě bude experimentovat. Další nápad dát místo třecí brzdy ze svíčky malé axiální ložisko a udělat z traktůrka formuli, mě ovšem neoslovil...
Update4: Tak jsem viděl verzi poháněnou leteckomodelářskou gumou a s malým kuličkovým ložiskem namísto třecí brzdy. Lítá to pěkně, ale má to háček. Vlivem reakčního momentu se při jízdě vysokou rychlostí špulka nadzvedává na straně opěrky a traktůrek (nyní už formule) tak jede jen po jednom kole a neustále zatáčí. Ale mohlo by pomoci výrazné prodloužení opěrky.
Publikováno: 12/2025
www.NOSTALCOMP.cz 2010 - 2026